Kdyby mi někdo řekl, jaké změny nastanou a jak jednoduchá je cesta k vlastnímu štěstí a vnitřnímu naplnění, nevěřila bych mu.

O životních mapách jsem měla povědomí již delší dobu, ale nijak mě to neoslovovalo. Měla jsem dojem, že potom, co jsem absolvovala 3,5 roku individuální terapie a 4 roky psychoterapeutického skupinového výcviku, mám vše vyřešené. Opak byl pravdou. Na první mapu jsem šla, když jsem zažívala existenční a partnerskou krizi. Byla jsem v šoku, co všechno mapy objevily i přesto, že jsem dopředu nic neříkala. Našla jsem díky tomu cestu sama k sobě. Naučila jsem se vnímat situace opravdově, vidět realitu bez iluzí, vidět mnou prožívané životní situace doopravdy, takové jaké jsou a jaké byly. Na základě těchto uvědomění jsem dokázala vše změnit a ve svém životě jsem se posunula neuvěřitelným způsobem dopředu.

Je pravda, že tento proces nebyl vůbec jednoduchý, ale pomohl mi k tomu, abych vše překonala. Abych věci přijímala takové, jaké jsou a to beze strachu, nebo nějakého očekávání. Učinilo mě to nesmírně šťastnou! Mapy mi pomohly jak v poznání, nalezení sebe sama, tak v tom, že na základě mé proměny se měnilo i mé okolí a lidé kolem mě. Je to úžasný pocit a pro mě neuvěřitelný posun. Konečně jsem se po spoustě let přijala taková jaká jsem, protože jsem mohla zjistit, kdo doopravdy jsem! Pomohlo mi to jak v mém pohledu na sebe, tak i v rodinných vztazích a především ve vztahu partnerském. Kdyby mi někdo řekl, jaké změny nastanou a jak jednoduchá je cesta k vlastnímu štěstí a vnitřnímu naplnění, nevěřila bych mu. Musela jsem si to celé prožít, abych přišla na to, že to, co mi doopravdy zachránilo život, byly právě životní mapy! Veronika

První metoda, u které vidím a cítím, že se mnou dělá změny.

Životní mapy. Pro mě první metoda, u které vidím a cítím, že se mnou dělá změny. Svým životem jsem do svých třiceti let jen tak nějak proplouvala s vědomím, že líp prostě nebude a že mým údělem bude život přežít. Ačkoliv mám skvělého partnera a dvě zdravé děti, tíha minulosti a moje komplikované myšlení mi ani přesto nedovolily radovat se ze všeho tak, jak bych mohla. Několik let jsem chodila na psychoterapii, s nálepkou poruch příjmu potravy, sebepoškozováním a depresivně úzkostnou poruchou. Většinou jsem se ale domů vracela ještě více frustrovaná s pocitem, že se stejně nemám co nového dozvědět a k čemu to vlastně je? Následně se mi narodily děti a já ani nestála o to, v terapii nějak dále pokračovat, takže jsem se snažila radovat z dětí a žít tak, že prostě nějak bude.

Díky dětem jsem před rokem potkala Mirku Kouckou, logopedku a lektorku životních map a následně se tak nějak nenápadně rozběhl kolotoč velkých změn v mém životě. S rozpaky jsem šla na první mapu, ze které vyplynulo, že u mě bude potřeba cyklus map, ale konečně po letech jsem si dokázala uvědomit skutečnosti a propojenost nynějších problémů s mým dětstvím. Už na první mapě se odhalily věci, které bych si do spojitosti nikdy nedala a já si po letech mohla aspoň zčásti vydechnout. Dokážu lépe odpustit druhým a hlavně sobě samotné, přestala jsem se trápit a řešit některé věci, které stejně nezměním.

Mapy mi pomohly odhalit nepoznané věci, ošetřit je a nechat je prostě už být. To se mi asi na mapách líbí nejvíce – že se odhalí souvislosti, člověka zjištěné informace samozřejmě trochu zabolí, ale pak nějak samo to bolení odezní a přijde obrovská úleva. Ulevily mi a jsem díky tomu šťastnější a radostnější. Vše se navíc děje hrozně rychle, což mě taky hodně příjemně překvapilo. Já osobně jsem moc ráda, že můžu tuhle metodu vyzkoušet, navíc Mirka Koucká je sama o sobě úžasný člověk a v kombinaci s ní se potom dějí velké věci. Děkuji za člověka, jakým ona je a za metodu životních map, která je prostě v téhle kombinaci mocná 🙂 M. M.

Děkuji moc za Životni mapu.

Byla jsem u Vás na životní mapě těhotná před porodem. Děkuji moc za životní mapu, často na ni myslím a jsem za ni velmi ráda. Porod byl krásný a soustředěný. klientka

Životní mapy jsou účinné.

Životní mapy jsou velmi snadnou a přitom velmi účinnou technikou, musím říct, že jejich síla mě až překvapila. Eva

Za mě paráda.

Se vším tím léčením, učením a skvělými změnami se roztrhl pytel, člověk neví na jaký seminář dřív, ale stejně žádní větší efektové. Co chci ale vlastně říct. Bylo mi blbě a je mi líp. Cítím se lehčí o kila, která jsem ani nevnímala, ačkoliv jsem pod nima byla zasypaná. Dokážu si v klidu pokecat s bývalým manželem a vážně se bavím. (Nutno říct, že v posledních 10 letech se mi jen při pouhé zmínce o jeho existenci zvedl kufr a tlak.) Spousta věcí se najednou sama mění. Bezbolestně, lehce. Za mě paráda. Děkuji Lena Achmeer a Životnimapy.cz ? B. J.

Dlouho mi trvalo, než jsem si dokázala říct o pomoc.

a přiznat si, že můj život není vlastně tak kvalitní a dobrý, jak sem si myslela, že je. Jedno mi bylo jasné, že se v mém životě opakují situace a podvědomé reakce, které z nevysvětlitelného důvodu nemám pod kontrolou. Člověk tak žije ze dne na den, život přežívá, než aby ho žil. Snaží se zavděčovat ostatním, nosí masky, žije vzorce svých rodičů, vzteká se, proč se mu různé věci dějí, neovládá své reakce, chodí mu do života stále stejní lidé a něco mu v životě pořád chybí. Až se dostane do fáze, když už sám chce něco změnit a přijdou mu do života Životní mapy a Kačka. A začne odkrývání životních tajemství. Tajemství svého vlastního já, které je často velmi hluboko ukryté.

Člověk nalezne svůj potenciál, vysvětlí si, proč se mu věci v životě tak děly a dějí, zjistí, že ve většině životních situací se choval podle očekávání druhých, že nic jiného nezná nebo ani vlastně neví, jak se zachovat chce. Zjistila jsem, kdo vlastně jsem, co jsou moje cíle, moje opravdové reakce na věci, odhodila jsem strach jít si za svými sny, začala jsem vidět svoje schopnosti, našla jsem svou sebehodnotu. Život se po mapách začne měnit a já nikdy nedokážu dostatečně Kačce poděkovat, že mi pomohla odhalit můj potenciál a ukázala mi správnou životní cestu. Není moc lidí na tomto světě, kteří mají dar se takhle do lidí vcítit a pochopit. Děkuju. Bára.

To je teda BOMBA! Mapy mi toho nabídly mnohem víc než jsem čekala!

Dobrý den Vlasti. Vidím jasnou změnu ve vztahu ke mně, více se se mnou mazlí. Spíš jsem byla já, která ji chtěla u sebe, ale teď se ke mně pořád tulí sama. Opravdu si to teď obě užíváme. Když se začne vztekat, že ji nerozumím co chce říct. Dokážu si ted nějak lépe poradit se správnou volbou slov, aby mi to vysvětlila znovu a ona rychle uklidní a nedochází k dlouhým stěkacím fázím ? Ty pomocné fráze opravdu úúúžasně fungují :). Navíc se naše Sofinka přestala bát hned den po mapách kočky a jiných věcí. A sama si jde koupit do obchodu co potřebuje a já můžu počkat před obchodem. Stejně tak se dokáže teď vyřešit třeba nějaký konflikt s kamarády a nepotřebuje mě u toho…to je teda BOMBA! Mapy mi toho nabídly mnohem víc než jsem čekala ? Díky Vám… Zuzana P. (42 let)Životní mapy u Vlasty Křenovské

Když jsem se poprvé setkal s pojmem „Životní mapy“, měl jsem skeptický názor a nedůvěřoval jsem téhle technice.

Po nějaké době jsem se odhodlal to zkusit s tím, že jsem hlavně chtěl najít sám sebe. Už po prvním sezení jsem byl příjemně překvapen, jelikož jsem přišel na řadu odpovědí a uvědomil si věci, které nejde vidět očima. Životní mapy mi pomohly poznat sama sebe a být člověkem, jakým jsem vždy chtěl být. Díky skvělému a profesionálnímu přístupu, který mě mojí cestou doprovázel, můžu konečně žít svůj opravdový život.“ Miloš

Je až neuvěřitelné, jak rychle mapy fungují.

O životních mapách mi poprvé řekl známý.Již nějakou dobu jsem řešila vztahové problémy, závislost na jídle, problémy s alkoholem a další. Měla jsem za sebou několik let psychoterapie. Než jsem se ale dostala k prvnímu setkání „u flipchartu a s mapou“, chvilku to ještě trvalo. To, co se na psychoterapeutických sezeních nepodařilo za pět let, jsem s mapou zvládla za pár měsíců. Je až neuvěřitelné, jak rychle mapy fungují. Prošla jsem si od 13 let až do 1 roku, zjistila příčiny všeho mého „neštěstí“ a změnila svůj život. Nyní jsem nejšťastnější jako jsem kdy byla. Učím se znát svou hodnotu, navrací se mi sebevědomí a mám se konečně ráda. Jsem sice stále sama, ale užívám si každý den. Už vím, že není žádný osud. Že o životě si rozhodujeme jen sami. A to opravdu není fráze. Terka

Přiznám se, že jsem byla zprvu trochu skeptická.

Přiznám se, že jsem byla zprvu trochu skeptická, ale jelikož ráda zkouším nové věci, řekla jsem si, proč ne. Musím říct, že výsledek mě překvapil…mile :-). Najednou vidíte všechno jasněji a dost vám to otevře oči. Pravda, někdy je to náročné a člověk má sklony vzdorovat, ale výsledek za to stojí a poměrně rychle vás dokáže posunout. Určitě bych chtěla vyzdvihnout přístup, který je při mapách nesmírně důležitý. Zprvu se vám nechce a myslíte si, že to nesvedete. A ono to najednou jde. Budete se cítit příjemně i vyčerpaně, ale po první mapě budete chtít jít na další, abyste konečně porozuměli těm strašákům, co každého z nás v životě doprovázejí. Ivana

Rozhodně netvrdím, že jsem na konci své cesty, nicméně nyní vím, že jdu správným směrem.

O Životních mapách jsem se dozvěděla přes svou známou. Měla jsem na srdci několik věcí, se kterými jsem si nedokázala poradit sama, kamarádi ani psycholog mi příliš nepomohli a tyto věci zásadním způsobem ovlivňovaly můj každodenní život – bohužel negativním směrem. Rozhodla jsem se tedy, že životní mapy zkusím. Chtěla jsem totiž, aby se můj život ubíral jiným směrem, jakkoli nadneseně to může znít. S pomocí ŽM jsem totiž začala objevovat příčiny, dokonce prapříčiny mých několika trápení, které byly zaryty hluboko v mém nitru, a ruku v ruce s tím jsem začala objevovat části sebe sama, které mi do té doby zůstaly zastřeny. Rozhodně netvrdím, že jsem na konci své cesty, nicméně nyní vím, že jdu správným směrem, který jsem našla díky Životním mapám, ale i díky sama sobě. Hanka

Mapy mi pomohly v přípravě na mateřství.

Poslední dobou kolem sebe slýchávám od známých, že chtějí asi založit rodinu, ale že si to neumí vůbec představit. Sama jsem pozorovala svůj život a když jsem viděla, jak ho sama nezvládám, nechtěla jsem něco takového přenášet dál. Po mapách se mi však můj pohled změnil. Přestala jsem mít strach. Najednou jsem cítila, že když to přijde, tak to zvládnu. Ale ne tak, že si to oddřu :-), ale že si to užiju. Vnímala jsem, že znám své slabé stránky a dokážu s nimi pracovat. Najednou jsem měla sílu, našla jsem sebe a svou vlastní představu, jak bych to chtěla prožívat.

Takže až zase kolem sebe uslyšíte, že byste měla mít dítě, tak doporučuji se zastavit a zeptat se sama sebe, proč dítě opravdu chci. Jaká je moje opravdová vnitřní motivace. Ta je velmi důležitá, protože nám určuje další vývoj věcí. Není třeba mít obavy, důležité je jednat a udělat první krok k vlastnímu rozvoji. Průběh není tak dramatický, jak si lidé na začátku představují. To nás jen ovládají strachy, aby nás držely ve stagnaci. Je prostě jen třeba se postupně odpoutat od svých zažitých, převzatých vzorců chování a začít si tvořit to své… protože pak je mateřství opravdu krásné. Katka

Jsem nesmírně šťastná, že jsem do toho šla.

Dostala jsem se do těžké životní situace, kdy jsem nevěděla kudy kam, proto jsem se rozhodla, že vyhledám pomoc. Hlavou se mi však honily myšlenky typu, jestli to má vůbec cenu obtěžovat někoho s mými problémy. Začala jsem mluvit a vyprávět, co mě tíží a s čím si už nevím rady. Nakonec se mi docela ulevilo, když jsem se dokázala se vším svěřit a cítila jsem, jak to těžké břemeno z mých beder opadává. Při komunikaci jsem si začala uvědomovat, kde je vlastně můj problém a co mohu pro změnu udělat já sama a to bylo velmi přínosné. Jsem nesmírně šťastná, že jsem do toho šla. Karolína

Terapie i Životní mapy mi velmi pomohly.

Terapeutku jsem vyhledala z důvodu partnerské krize a též proto, že jsem byla zvědavá, jak terapie a životní mapy probíhají a jestli jsou schopné mi pomoci vyřešit složité životní situace, ve kterých jsem se nacházela. Při první terapii, jsem byla překvapená co všechno lze z životní mapy poznat a jakým způsobem to sedělo nejen na mé prožívání v dětství, ale i na prožívání mého současného života. Terapie i životní mapy mi velmi pomohly v uvědomění si toho, co se mi v životě děje a jakým způsobem jsem žila. Jak mohu svým nastavením a postojem svůj život změnit tak, abych byla šťastná a spokojená. Zpětně jsem velmi ráda, že jsem terapii podstoupila, byť jsem na začátku byla skeptická. Terapie, celkový přístup a postoj terapeutky mi pomohl v tom pochopit a přijmout sama sebe, což vnímám jako stěžejní. Patricie

Děkuji terapeutce.

Terapeutka byla moc milá, dokázala o věcech otevřeně mluvit a tím si ke mně našla přímou zkratku, abych i já dokázal být stejně tak otevřený a vysypat ze sebe svoje stíny, které již potřebovali provětrat. Jako průvodkyně Životními Mapami byla velmi soustředěná a naprosto přítomna, aby jí neunikl sebemenší důležitý detail, který pomůže odhalit skryté příčiny vnitřních tápání. Za to jí moc a moc děkuji. Jan

Muži ode mně odcházeli a já nevěděla proč.

Mapy jsem vyhledala z důvodu neustále se opakujících a pro mě energeticky vysilujících vztahových situací. Na sobě již pracuji několikátým rokem, a ač změny jsou a veliké, to co si přeji změnit, se mi stále nedaří a to hlavně závislost na mužské lásce, na tom, aby mě muž miloval. Že s tím mám v sobě jistý blok a problém vím. Prošla jsem si rukama mnoha lidí, ale nic se neměnilo. Muži ode mně odcházeli a já nevěděla proč. Trápila se, obviňovala se, že ode mne odcházejí, ztrácela jsem vždy svou hodnotu. Především tu! Terapií jsem zažila mraky, ale až mapy mi ukázaly, jak velký blok v sobě mám, jak velký problém v sobě mám. Věděla jsem o něm, ale do jisté míry jsem s ním bojovala, nechtěla si to přiznat, a jak jinak to mohlo dopadnout než-li prohrou. Konečně jsem našla způsob, jak se z toho vymanit. Lucie

Chtěla bych poděkovat za sezení.

„Ahoj Vlasto, chtěla bych ti poděkovat za sezení. Otevřeli jsme téma „sexuální život s manželem“. Pořád nad tím přemýšlím, jelikož jsi asi uhodila hřebík na hlavičku, když mě to rozbrečelo. A jsem si téměř jistá, že kdyby mi dal tuto otázku kdokoliv jiný, tak nehnu brvou. Prostě to nechápu, že jsem takhle reagovala… Navíc, vše mělo v pátek a v sobotu dohru… Setkání s tebou mělo pro mne velmi zajímavé a přínosné, zbavila jsem se svého zlozvyku a mělo to okamžitý efekt na náš partnerský milostný vztah. Moc děkuji.:-) “ Zuzana P. (42 let)Životní mapy u Vlasty Křenovské

Po dlouhé době jsem měla pocit, že mám opět více energie a elánu.

Po dlouhé době jsem měla pocit, že mám opět více energie a elánu … zjevně mi pomáhá ten náhled, co jsem u Vás získala … A dokonce i s dcerkou jsem to ráno zvládla dobře, přestože hrozně prudila už od rána a po cestě do školky … cítím, že má trochu obavy jak ji děti ve školce přijmou, že se „stydí“ komunikovat i když by vlastně hrozně chtěla a neví jak a vyjadřuje tu nejistotu oklikou přes to „prudění“ … tak jsem se snažila to ustát a trochu ji namotivovat i přes její negativismus a úvod zvládla perfektně – poprvé jsem viděla, že se při pozdravu dívá paní učitelce do očí, byla taková přirozenější než obvykle … Eva V. a její dcera 4 roky

Daří se mi dobře. U rodičů vše klape. S mamkou si skvěle rozumíme.

Daří se mi dobře. U rodičů vše klape. S mamkou si skvěle rozumíme (tak jak jsem si myslela, že by to mohlo být a moc jsem si to tak přála). Kristýnka začala chodit do školky před 14 dny na 3 dopoledne v týdnu. Sama si to tak vybrala a teď je tam konečně opravdu spokojená. Její rozhodnutí jsem oplakala, že mi doma chybí. Jinak se mám bájo, jsem víc asertivní než dřív a víc si věřím a rozhodně jsem víc spokojená. Zakládám komunitní zahradu a tak ? Díky moc Vlasti, doufám, že se v budoucnu potkáme zas na nějakém tvém semináři nebo při nějaké jiné hezké příležitosti. A díky za mapy! Jitka P. (31 let, dcera 4,5 roku)

Ten den po skončení životních map byl fakt skvělý.

Ten den po skončení životních map byl fakt skvělý. Jisté pochopení a znovuobjevení sama sebe mi vždy dodá zvláštní sílu – je to vlastně přesně to co jsem hledal, taková vnitřní harmonie a klid, souznění s okolím, chápání souvislostí mezi sebou a světem – vnitřní motor – snad láska. Martin V. (29 let)

Ted už je mi jasné odkud se ty strachy u mě z porodu a dětí berou.

Dobrý den paní Vlasto. Když jsem od Vás odcházela, všimla jsem si, že se mi lehčeji dýchá, jako by ze mě něco spadlo, nějaká tíha. Souvislosti, které jsme odkryli, mi dávají veliký smysl! Vysvětlovalo by to taktéž mou hrůzu z porodu, kterou mám odjakživa, a taky fakt, že své vlastní děti nemám.. Od dospívání jsem vždy věděla, že děti nechci, aniž bych věděla proč a taky mám abnormální hrůzu z otěhotnění. Ted už je mi jasné odkud se ty strachy u mě z porodu a dětí berou.. Toto jsem nikdy s nikým neřešila ( porod a děti) a ani sama se sebou, neboť je to se mnou spjaté prostě odmalička a přišlo mi, že to tak prostě mám nastavené. Pro okolí už to bylo kolikrát a je stále těžší pochopit. Ještě jednou Vám moc děkuji. Marta B. (40 let)ŽM u Vlasty Křenovské

Dcerka se má dobře, užívá si život plnými doušky, až se kolikrát přistihnu, že jí to závidím.

Dcerka se má dobře, užívá si život plnými doušky, až se kolikrát přistihnu, že jí to závidím ? Po vašich radách a mém uvědomění se již necítím tak nejistá a je v tom cítit velký rozdíl…vztah mezi námi to nijak nenabouralo a zdá se, že se i lépe domluvíme a není už tak fixovaná na každý můj krok. Společná aktivita s tatínkem nám bohužel nevyšla, i když jsme se aspoň párkrát potkali i s jeho novou přítelkyní…takže dceři přibyl nový element vnímání, nová teta, zatím se jí líbí, myslím, že budou mít dobrý vztah i když tatínkovi teď ubylo zase trochu času na dcerku… Ve shrnutí bych řekla, že dcera bere věci ve svém životě daleko lépe než já… možná bych měla životní mapu podstoupit spíše já, mám pocit, že s některými věcmi se nějak neumím srovnat… Děkujeme za to, co děláte ? Zuzka Z. (dcera 5 let)

Najednou věci dávají smysl.

Ahoj Vlasti, po mapě se daří mnohem lépe! Najednou věci dávají smysl a chystám se na promluvu s našima, tak si to třídím ještě v hlavě. Moc mi to pomohlo! Děkuju ?. Veronika V. (24 let)Životní mapy u Vlasty Křenovské

Odcházím nabytá energií a silou.

Paní Vlasta Křenovská je velmi citlivý průvodce, který pracuje jemně s informacemi, které dostává. Líbí se mi uvolněná atmosféra setkání, techniky terapie a stav poté: odcházím nabytá energií a silou, že kráčím po správné cestě, která mě vede k vytouženým cílům.“Leona S. (29 let)

Nečekala jsem, že budu procházet takovou transformací.

V období po mapách se mi začaly dít velké životní zvraty a uvědomění si, že to jak mám aktuálně život, základy a fungování nastaveno vůbec není pro mě přirozené a zdravé. Jednak já osobně, s partnerem a také s rodinou. Nečekala jsem, že budu procházet takovou transformací. Lenka B. (25 let)

Dobíhalo to ještě asi 3 měsíce poté, jakoby se něco v hlavě pročistilo.

Absolvovala jsem svou první Životní mapu u Vlasty Křenovské. Nevěděla jsem, co očekávat a z čeho mít obavy. Vše proběhlo v příjemné a přátelské atmosféře. Vybavila se mi spousta zapomenutých vzpomínek z mého (díky Bohu) krásného dětství. Dobíhalo to ještě asi 3 měsíce poté, jakoby se něco v hlavě pročistilo. Měla jsem z toho většinou pozitivní pocity. Také jsme narazily na situace z mého dětství, které do dnes nemám úplně dořešené a které mi Vlasta pomáhá pochopit a zpracovat. Díky za hezké chvíle ve tvé společnosti. Markéta S. (44 let)

Díky metodě Životní mapy jsem našel cestu ven ze svého vleklého trápení.

V minulosti jsem si sám procházel procesem hledání a vlastního uzdravení. Bojoval jsem také se závislostmi stavy. Díky metodě Životní mapy jsem plně pochopil přenos svých vzorců chování a našel cestu ven ze svého vleklého trápení, smutků a depresí. – S.T.

Životní mapy jsou pro mě synonymem absolutní životní svobody.

Dávají možnost rychlou, nezatěžující a hravou formou nahlédnout do pravé podstaty problémů, které nám brání žít život, jaký bychom chtěli. Než mi přišla do cesty tato metoda, žila jsem složitý život. Studovala jsem to, co mě nezajímalo, nechávala jsem se vyčerpávat situacemi a vztahy, které mě zatěžovaly. Ztratila jsem životní vášeň. Nevěděla jsem, kdo jsem a kam chci jít. Životní mapy mě z toho všeho dokázaly vysvobodit. Nyní vědomě utvářím svůj život a těším se z každého dne. Zní to jako klišé, ale nemohu si pomoct.
Pokud se toužíte zbavit zátěží a vzít život do vlastních rukou, toto je cesta. – K.K.

Na Životních mapách se mi tolik líbí, že se jedná o rychlou a názornou terapii.

V průběhu let jsem absolvovala spousty školení na osobní rozvoj a docházela jsem i na psychoterapie. Na Životních mapách se mi tolik líbí, že se jedná o rychlou a názornou terapii. Jde zde jen o vás. Vše je krásně vidět v souvislostech. V průběhu sezení vznikají AHA momenty, které Vám umožňují celkový pohled na svůj život. A dávají návody, jak vykročit ven ze začarovaného kruhu. Líbí se mi, že Životní mapy řeší váš životní příběh a jeho jedinečnost. – K.P.

Životní mapy jsou úžasným nástrojem pro práci s dospělými i s dětmi.

Životní mapy jsou úžasným nástrojem pro práci s dospělými i s dětmi. Velmi rychle, ale přitom jemně mi Životní mapy pomohli zlepšit náročné situace, kterými jsme jako rodina v určitých obdobích procházeli a kterými prochází téměř každá rodina. Životní mapy jasně ukazují, že změnami našich postojů lze dosáhnout efektivních výsledků a situaci v rodině celkově zklidnit ve velmi krátkém čase. – A.R.

Som veľmi vďačný za Životné mapy.

Som veľmi vďačný za Životné mapy. Otvorili mi oči. Idú rýchlo, vecne a priamo k príčine problémov, ktoré sa nám viac alebo menej nápadne vlečú životom a obmedzujú nás. Už aj jedno sedenie Životných máp dokáže efektívne uvoľniť tieto bloky, tak aby ste Vy sami prišli na to, ako žiť svoj vlastný život – slobodne a autenticky, bez vplyvu skrytých mindrákov z minulosti. Bez hrubých kníh, drahých seminárov, dlhodobých terapií a všeobecných poučiek. – R.L.

Životné mapy mi pomohli pochopiť svoju minulosť.

Životné mapy sú veľmi rýchla a jednoduchá metóda, ktorá odkrýva bloky z detstva a dospievania, pomáha nám vidieť príčiny našich problémov v súčasnosti a na ktorých potom môžeme vedome pracovať. Osobne mi Životné mapy pomohli pochopiť svoju minulosť a neustále ma posúvajú vpred. – M.H.

Dokázala jsem konečně odpustit křivdy, které jsem v životě zažila.

Celý život toužím po vnitřní harmonii. Avšak až Životní mapy mě dovedly do bodu, kdy jsem se ocitla v tichosti, klidu a míru své vlastní duše. Dokázala jsem odpustit křivdy, které jsem v životě zažila a posunula jsme se dál ve své kariéře. Naučila jsem se vědomě měnit realitu svého života a sama sobě lépe porozumět na hlubší úrovni. – K.K.

Verím, že zdrojom všetkej našej bolesti môže byť naša „psychika“.

Ale zistiť čo všetko sa za tým pojmom skrýva mne osobne pomohli odhaliť až Životné mapy. Ak aj vy máte pocit, že v tomto filme ste už raz hrali a mení sa iba obsadenie okolo vás, ak aj vy počujete samých seba dokola používať tie isté frázy, ktoré nikam nevedú a ak aj vy vidíte ako sa vrháte proti svojej vôli do rovnakých medziľudských vzťahov zas a znova, a kladiete si otázku ako to zmeniť, tak možno aj pre Vás bude tou najlepšou cestou urobiť si svoju Životnú Mapu. Mne otvorila tato sezení oči a pomohla mnohé pochopiť.
Rýchlo a efektívne sa veci dali do pohybu a môj život sa začal uberať úplne iným smerom. Ak máte zážitky z minulosti o ktorých si myslíte, že ovplyvňujú vašu súčasnosť a nedovoľujú vám žiť VAŠU budúcnosť, tak Životné mapy sú určené práve pre Vás. – H.M.

Metoda, která mi otevřela oči

Metoda, která mi otevřela oči. Přesná a rychlá diagnostika životních problémů a velmi účinné, trvalé a zásadní kroky k jejich vyřešení. Vhodné pro děti i dospělé. – Alžběta, studentka Psychoterapie

Proč jít na Životní mapy?

Proč jít na Životní mapy? Aby si člověk mohl uvědomit proč se chová, jak se chová i když kolikrát nechce. Životní mapy jdou do hloubky, nastaví zrcadlo, které může být i bolestivé. Provedou vás dětstvím, kde vyjde na povrch vše co jste si na sebe nabrali za pocity, zátěže. Na druhou stranu nastane úleva, neboť konečně může začít konat jinak, neboť už ví jak na to. – paní Daniela, podnikatelka

Ze začátku jsem nic od Životních map neočekávala

„Ze začátku jsem nic od Životních map neočekávala a spíše jsem byla zvědavá, jak vše bude probíhat. O to více jsem byla překvapená, jak vše probíhalo, a kolik věci jsem si uvědomila. A hlavně, odpustila jsem. Rodině i sobě. Nevím, co život přinese, ale budoucnosti se už nebojím. Minulost mě netrápí, nejvíce mě teď zajímá přítomnost. Klid, mír, radost. To jsou mé výstupní pocity z této terapie.”- paní Jana

Na Životní mapy jsem začala chodit, abych zlepšila svůj osobní život

Na Životní mapy jsem začala chodit, abych zlepšila svůj osobní život, abych si lépe porozuměla. Zjistila jsem, že s touto metodou se dá skvěle pracovat také s dětmi od tří let. Tak jsem neváhala a přivedla obě své děti, 7 a 4 roky. Prostě proto, aby moje děti mohly být sebou a ne jen mojí naučenou kopií. Nechci na děti přenášet své nefunkční modely přemýšlení, moje starodávné vzorce chování. Metoda Životních map mi velmi pomohla. To uvědomění si všech přenosů výchovy z naší rodiny, když jsem byla dítě a to že i když nechci tak to přenáším na moje děti. A hlavně to že nemusím, že mohu tuto změnu pro ně i sebe udělat, pro jejich i moji budoucnost a to je prostě super. A hlavně se mi to podařilo do mého života aplikovat a změna je to trvalá. Všem velmi vřele doporučuji Životní mapy. Pro rodiče, pro děti, pro všechny. – paní Klára

Příběh paní Ivy, která má za sebou sérii 10 životních map během roku

Při první zmínce o životních mapách jsem si řekla, že to může být fajn, takhle s někým se o sebe starat. Průvodce je většinou vždy dobrý.

Už moje první mapa byla teda něco! Všechno co jsem si dávno myslela, že mám se sebou vyřešené, se ukázalo v plné „kráse“. Zjištění, že je můj život v pouhé nekonečné iluzi, mě neutišitelně rozplakalo. Když pláč ustal, dostavil se pocit obrovské úlevy a vědomí, že teď už určitě vím, že to můžu spravit, protože vím, co se v mém životě dělo a proč. Nepopsatelná úleva mi zaplavila srdce, žaludek, plíce a všechny cévy, prostě vše, co je ve mně. S velkou úlevou se dostavil hřejivý pocit spokojenosti a radosti. Velký dík, že taková terapie existuje a já jí potkala.

Tu rychlost, se kterou se začaly dít v mém životě změny, jsem málem ani nepostřehla. Musela jsem se zastavit, v klidu si znovu uvědomit, co se vlastně stalo a děje. Zrekapitulovala jsem své situace v životě a vyšlo to lepší a lepší. Když říkám lepší, myslím tím, pro mě lepší. Situace jsem dokázala řešit jinak, než dříve a hlavně se svým vnitřním klidem, který se ve mně po terapiích životních map usadil. Už je ve mně dlouho a jsem za něj vděčná. Ulehčuje mi můj život každý den. Chce to uvědomění sebe sama a pak to skvěle šlape. LENA

Jsem překvapená, jak rychle přišla reálná změna

„Mapa života mého syna mi potvrdila, že se mu děje věc, která ho v životě silně negativně ovlivňuje, a on to díky malování mapy sám pochopil. Začala jsem okamžitě jednat a udělala vše pro to, aby se vše změnilo. Jsem překvapená, jak rychle přišla reálná změna, nejen, že Pavel začal nosit domů jedničky, ale už nenosí ani poznámky a je celkově spokojenější. Zátěž zmizela, ale syn už si bude navždy pamatovat, že to, co do jeho života nepatří, může změnit a nemusí žít. . . . to bylo pro mě nejdůležitější …bylo to velké UUUUFFFF! “. maminka Pavla

Bylo to jako závan léčivých křídel

„Děkuji moc, Nikolka se přestala zavírat na záchodě i obvazovat ruky. Bylo to jako závan léčivých křídel a najednou to je pryč. Opravdu děkuji moc. Je to ono, že děti samy si díky mapám nachází cestu, jak z toho ven. Jsem moc vděčná.“ maminka Nikoly

Adélka byla nadšená

„Adélka byla nadšená, už dlouho jsem ji neviděla tak bezprostřední pastedGraphic.png Děkuji moc, hezký večer! “ maminka Adélky

Věci se daly do pohybu správným směrem.

„Věci se daly do pohybu správným směrem. Navíc jsme změnili přístup a fungování i my doma a ve škole dostali novou učitelku. Filip je teď mnohem sebevědomější a odvážnější. Zklidnil se, přestal se nervovat. Začal si víc věřit a přestal se tak bát neúspěchu. Minimálně se tím nenechává ovládat. Také se stal více zodpovědným. Do úkolů ho nemusíme nutit, s jídlem taky nevymýšlí jako dřív. Scény u nás prakticky vymizely.
Děkujeme za Vaši práci“. maminka Filipa

Díky životním mapám jsem našla sebe sama

Díky životním mapám jsem našla sebe sama a stal se ze mne šťastný a spokojený člověk.Celý svůj život pracuji s lidmi, kteří potřebují pomoci a to v jakékoli oblasti svého života. Životní mapy vnímám jako úžasnou diagnostickou metodu, která dokáže pomoci změnit životy druhých k lepšímu a to je na ní úžasné. VN

Díky metodě Životní mapy jsem našel cestu ven ze svého vleklého trápení

V minulosti jsem si sám procházel procesem hledání a vlastního uzdravení. Bojoval jsem také se závislostmi stavy. Díky metodě Životní mapy jsem plně pochopil přenos svých vzorců chování a našel cestu ven ze svého vleklého trápení, smutků a depresí. – SH

Životní mapy jsou pro mě synonymem absolutní životní svobody

Životní mapy jsou pro mě synonymem absolutní životní svobody. Dávají možnost rychlou, nezatěžující a hravou formou nahlédnout do pravé podstaty problémů, které nám brání žít život, jaký bychom chtěli. Než mi přišla do cesty tato metoda, žila jsem složitý život. Studovala jsem to, co mě nezajímalo, nechávala jsem se vyčerpávat situacemi a vztahy, které mě zatěžovaly. Ztratila jsem životní vášeň. Nevěděla jsem, kdo jsem a kam chci jít. Životní mapy mě z toho všeho dokázaly vysvobodit. Nyní vědomě utvářím svůj život a těším se z každého dne. Zní to jako klišé, ale nemohu si pomoct. Pokud se toužíte zbavit zátěží a vzít život do vlastních rukou, toto je cesta. – KK

Na Životních mapách se mi tolik líbí, že se jedná o rychlou a názornou terapii

V průběhu let jsem absolvovala spousty školení na osobní rozvoj a docházela jsem i na psychoterapie. Na Životních mapách se mi tolik líbí, že se jedná o rychlou a názornou terapii. Jde zde jen o vás. Vše je krásně vidět v souvislostech. V průběhu sezení vznikají AHA momenty, které Vám umožňují celkový pohled na svůj život. A dávají návody, jak vykročit ven ze začarovaného kruhu. Líbí se mi, že Životní mapy řeší váš životní příběh a jeho jedinečnost. – KP

Mapy mi zachránily život

Mapy mi zachránily život! O životních mapách jsem měla povědomí již delší dobu, ale nijak mě to neoslovovalo. Měla jsem dojem, že potom, co jsem absolvovala 3,5 roku individuální terapie a 4 roky psychoterapeutického skupinového výcviku, mám vše vyřešené. Opak byl pravdou. Na první mapu jsem šla, když jsem zažívala existenční a partnerskou krizi. Byla jsem v šoku, co všechno mapy objevily i přesto, že jsem dopředu nic neříkala. Vedení lektorky bylo naprosto úžasné a vděčím jí za to, že mi pomohla vidět to, co v životě musím změnit, abych byla šťastná. Našla jsem díky tomu cestu sama k sobě. Naučila jsem se vnímat situace opravdově, vidět realitu bez iluzí, vidět mnou prožívané životní situace doopravdy, takové jaké jsou a jaké byly, a na základě těchto uvědomění jsem dokázala vše změnit a ve svém životě jsem se posunula neuvěřitelným způsobem dopředu.

Je pravda, že tento proces nebyl vůbec jednoduchý a přinášel i náročné a smutné situace, ale právě uvědomění si a mé nové vnímání reality, mi pomohlo k tomu, abych vše překonala. Abych věci přijímala takové, jaké jsou a to beze strachu, nebo nějakého očekávání. Učinilo mě to nesmírně šťastnou!

Mapy mi pomohly jak v poznání, nalezení sebe sama, tak v tom, že na základě mé proměny se měnilo i mé okolí a lidé kolem mě. Je to úžasný pocit a pro mě neuvěřitelný posun. Konečně jsem se po spoustě let přijala taková jaká jsem, protože jsem mohla zjistit, kdo doopravdy jsem! Pomohlo mi to jak v mém pohledu na sebe, tak i v rodinných vztazích a především ve vztahu partnerském.

Kdyby mi někdo řekl, jaké změny nastanou a jak jednoduchá je cesta k vlastnímu štěstí a vnitřnímu naplnění, nevěřila bych mu. Musela jsem si to celé prožít, abych přišla na to, že to, co mi doopravdy zachránilo život, byly právě životní mapy!” V. N. psychoterapeut

Zjistila jsem, kdo vlastně jsem, co jsou moje cíle

„Dlouho mi trvalo, než jsem si dokázala říct o pomoc a přiznat si, že můj život není vlastně tak kvalitní a dobrý, jak sem si myslela, že je. Jedno mi bylo jasné, že se v mém životě opakují situace a podvědomé reakce, které z nevysvětlitelného důvodu nemám pod kontrolou. Člověk tak žije ze dne na den, život přežívá, než aby ho žil. Snaží se zavděčovat ostatním, nosí masky, žije vzorce svých rodičů, vzteká se, proč se mu různé věci dějí, neovládá své reakce, chodí mu do života stále stejní lidé a něco mu v životě pořád chybí. Až se dostane do fáze, když už sám chce něco změnit a přijdou mu do života Životní mapy. A začne odkrývání životních tajemství. Tajemství svého vlastního já, které je často velmi hluboko ukryté. Člověk nalezne svůj potenciál, vysvětlí si, proč se mu věci v životě tak děly a dějí, zjistí, že ve většině životních situací se choval podle očekávání druhých, že nic jiného nezná nebo ani vlastně neví, jak se zachovat chce. Zjistila jsem, kdo vlastně jsem, co jsou moje cíle, moje opravdové reakce na věci, odhodila jsem strach jít si za svými sny, začala jsem vidět svoje schopnosti, našla jsem svou sebehodnotu. Život se po mapách začne měnit a já nikdy nedokážu dostatečně poděkovat, že mi pomohly odhalit můj potenciál a ukázaly mi správnou životní cestu. Děkuju.“ paní Barbora K.

Kamarádi ani psycholog mi příliš nepomohli

„O Životních mapách jsem se dozvěděla přes svou známou. Měla jsem na srdci několik věcí, se kterými jsem si nedokázala poradit sama, kamarádi ani psycholog mi příliš nepomohli a tyto věci zásadním způsobem ovlivňovaly můj každodenní život – bohužel negativním směrem. Rozhodla jsem se tedy, že životní mapy zkusím. Chtěla jsem totiž, aby se můj život ubíral jiným směrem, jakkoli nadneseně to může znít. Při první návštěvě mě zastírala nervozita, která se začala vytrácet spolu s dalšími setkáními, ale především s dalšími setkáními se mnou samotnou. S pomocí ŽM jsem totiž začala objevovat příčiny, dokonce prapříčiny mých několika trápení, které byly zaryty hluboko v mém nitru, a ruku v ruce s tím jsem začala objevovat části sebe sama, které mi do té doby zůstaly zastřeny. Rozhodně netvrdím, že jsem na konci své cesty, nicméně nyní vím, že jdu správným směrem, který jsem našla díky Životním mapám, ale i díky sama sobě.” Hanka B.

Tik tak… Už bys měla mít dítě!

Tik tak… Už bys měla mít dítě! Ale co, když na to nejsem připravená? Ptá se mě na to někdo? Poslední dobou kolem sebe slýchávám podobná hesla. „Už je ti pětatřicet, měla bys mít dítě, pak už bude pozdě.“ Nebo: „Ona se jen vymlouvá. To je furt, že až splatí hypotéku… až až…,“ říká matka své dospělé dcery. Taky z toho cítíte ten tlak? Ne jedna klientka ke mně přijde celá zmatená, že chce asi založit rodinu, ale že si to neumí vůbec představit.

Mám nyní patnáctiměsíčního chlapečka a musím říct, že si to s ním moc užívám. Samozřejmě, že jsou i náročné chvilky, ale vše plyne. Taky musím zcela na rovinu říct, že než jsem prošla Životními mapami, tak jsem věděla, že děti nechci. Pozorovala jsem svůj život a když jsem viděla, jak ho sama nezvládám, nechtěla jsem něco takového přenášet dál. Po mapách se mi však můj pohled změnil. Přestala jsem mít strach. Najednou jsem cítila, že když to přijde, tak to zvládnu. Ale ne tak, že si to oddřu :-), ale že si to užiju. Vnímala jsem, že znám své slabé stránky a dokážu s nimi pracovat. Najednou jsem měla sílu, našla jsem sebe a svou vlastní představu, jak bych to chtěla prožívat. Ono tohle je vše velmi ošemetné, protože každý kolem vás má naprosto neomylnou představu, jak se správně vychovává dítě, co by se mělo a co se nesmí. Zjistila jsem, že už mám sílu žít svůj život opravdu podle sebe a že i dokážu konstruktivně přijmout odpovědnost za vše, co se nepovede.

Mně osobně celé těhotenství i porod velmi prospělo. Vnímala jsem, jak rostu (ne jen fyzicky) a opravdu se měním. Řekl mi to i můj manžel. Dokonce jsem pro něj prý teď daleko víc přitažlivá.

Ale co se děje ve chvíli, kdy mám v sobě věci nevyřešené, jsem plná strachů, očekávání, obav a najednou otěhotním?

Nebudeme si nic nalhávat, těhotenství není jen o nákupu krásných růžovoučkých dupaček a miniaturních botiček. Je to náročný proces – přerod dívky v ženu, alespoň tak jsem to u sebe vnímala. Celý průběh těhotenství, porodu a následného mateřství může mít velmi silný vliv na sebedůvěru a sebepojetí ženy.

Takže když zvládnete odnosit sebe a svého malého drobečka, zdárně projdete celým porodním procesem, popasujete se s bolestí jak při porodu, tak třeba při začátcích kojení, tak poté přijdou další situace. Může se stát, že se pár měsíců nebo let nevyspíte. Třeba náš malý opravdu není velký spáč. A taky se v klidu nenajíte. Někdy se dokonce zapomenete najíst. A rozhodně z počátku přijdete i o svůj osobní prostor. Najednou je všude mrně. Vy a mrně jste vnímáni jako jedna osoba. A je to vidět i v komunikaci. To je samé: „Tak co, jak papáte?“ V překladu se dotyčný ptá na to, co malý už papá, v podstatě ho nezajímá, že vy jste hladová a naposledy jste ráno spolkla malou sušenku.

Ale pojďme k jádru věci. Žena je vyčerpaná, jak fyzicky tak psychicky. Každodenně bojuje o naplnění svých základních potřeb. Kdyby to někdo chtěl najít v Maslowově pyramidě, tak v tuto chvíli jsme na úplném dně. Jak prozaické. Je to také chvíle, kdy se nám začnou zesilovat naše nevyřešené strachy, obavy, úzkosti. Jako bubáci začnou vystupovat a my je najednou nemáme pod kontrolou. Začneme jednat tak, jak jsme si říkaly, že nikdy ke svému dítěti přistupovat nechceme. Z ničeho nic se slyšíme opakovat hesla svých rodičů, ze kterých jsme samy měly osypky. A je to. Už v tom jedeme. V lepším případě si to vše zpětně uvědomíme, tam však zapůsobí naše svědomí a pěkně nás za to pošlape. Takže už tu máme absolutní vyčerpání plus pochybnosti o sobě rovná se nespokojená maminka, nespokojené dítě a atmosféra doma s manželem, o tom se snad není ani potřeba bavit. Vypadá to jako slušné drama, ale to ještě nejsme na konci.

Když se svěříte svému okolí, že už opravdu nemůžete, tak je vám řečeno něco v tom smyslu, ať vydržíte, že je to jen chvilka. Že malý za chvilku odroste. „Počkej, to se ani neotočíš, a malý začne chodit do školy.“ Další věc je taky to, že často máme problém si říct o pomoc. „Vždyť tohle přece musím zvládnout. Všichni to zvládají.“ Ale opravdu to zvládají?

To, co je zrádné je ta takzvaná „chvilka“. Protože právě na této chvilce svého dětství vaše dítě postaví základy své vlastní osobnosti, své postoje vůči životu. Vždy říkám, že děti jsou jako houby. Nasávají vše, co se kolem nich děje. Často vnímají víc, než si myslíme, dokonce vnímají i to, co si sami sobě nechceme připustit. Neumí to sice dát do slov, ale vnímají to. Je celkem jedno, jakými moudry se je snažíme vychovávat, důležité je, jak žijeme. Jaké máme vztahy. Jak konáme, nebo nekonáme. Jsme zvyklí se vymlouvat, stěžovat si, nebo věci řešíme. Děti se od nás učí jak postoje ke světu, tak i postoje samy k sobě.

Takže ano, je to chvilka, sama to vidím, jak to utíká, problém je v tom, že tato chvilka se vám bude vracet celý život, protože vy uvidíte, zda je vaše dítě sebevědomé nebo ne. Zda se umí prosadit a nebojí se zkoušet nové věci, nebo se rozhodne žít v jistotách, kterého jeho samotného nenaplňují. Vy budete pozorovat, jak vytváří své vztahy. Zná svou hodnotu? Dokáže opouštět vztahy, které ho limitují? Nebo jen přežívá, a učí se to snášet.

Myslím, že tomuto přihlížet je jedna z nejbolestivějších věcí pro maminky, které chtějí pro své děti to nejlepší.

Možná to zní drsně, až dramaticky, moje praxe mi však nedovoluje být jemnější. Prostě musíme začít u sebe. A to je to, co Mapy umí. Neříkám, že pak nebudete dělat chyby. Budete. Taky je dělám. Ale když se tak stane, tak vím proč a vím, jak to napravit. Mám to ve svých rukách. Znám se a poznám, kdy už je toho na mě moc, a tak mohu některým věcem předejít. Zároveň už se sebou ani s druhými nehrajete žádné hry. Dokážete se omluvit a přiznat chybu, bez toho aniž byste se obviňovala. Komunikace funguje. Je skvělé, když si doma můžete říkat vše na přímo.

Takže až zase kolem sebe uslyšíte, že byste měla mít dítě, tak doporučuji se zastavit a zeptat se sama sebe, proč dítě opravdu chci. Jaká je moje opravdová vnitřní motivace. Ta je velmi důležitá, protože nám určuje další vývoj věcí. Není třeba mít obavy, důležité je jednat a udělat první krok k vlastnímu rozvoji. Průběh není tak dramatický, jak si lidé na začátku představují. To nás jen ovládají strachy, aby nás držely ve stagnaci. Je prostě jen třeba se postupně odpoutat od svých zažitých, převzatých vzorců chování a začít si tvořit to své… protože pak je mateřství opravdu krásné. paní A.

Jdi na REFERENCE ODBORNÍKŮ

Moje cesta ke světlým barvám. Touha malovat mne provázela od mala. Ráda jsem zkoušela, co barvy dovedou a tahle touha mne dovedla až na střední uměleckou školu, kde nás začali nutit malovat spíše ze sebe a ne jen malovat to, co se kolem nás mihne.

Najednou jsem ucítila, jak mě to žene do obrazu těžkých, tmavých, malovalo se mi ztuha a často v křeči, dostávala jsem paniky, strachy. Bylo to jak prolamovat hráz a pak se topit. Nakonec jsem se těšila na zátiší, kde jsem mohla jen omalovávat, co bylo. Zalekla jsem se těch prožitků a v domnění, že to k výtvarnu neodmyslitelně patří, jsem od něj utekla. Schovala jsem se před ním na gymnáziu, posléze vystudovala fyzioterapii na 3. lékařské fakultě. Která mě přivedla k některým úžasným jemným metodikám práce s tělem. Ovšem malinko jsme malovala pořád, hlavně když jsem cítila, že někudy ty temné světy musí pryč.

Protože jsem člověk, který rád objevuje a učí se, vedla mne intuice k různým meditacím, pročišťování podvědomí apod. Při svém pátrání jsem narazila na systém Životních map, což je diagnostická transformační metoda, využívající arteterapie, kde jsem pochopila zdroje mých temných barev a obrazu, po určité práci, která obsahovala i zvládnutí kurzu lektora metodiky, se velice uvolnil můj vztah k tvorbě jako takové.

Není lehké se dívat do příčin strachu a úzkosti

a často máme snahu se tomu vyhnout. Já jsem cítila, že u mne je to nevyhnutelné, už kvůli memu zdravotnímu stavu. Periodicky se u mne objevovaly záněty, sepse, benigní nádor. Po porodu syna jsem musela na další operaci, pro odstranění shluku nádorových buněk, kde ještě došlo ke komplikaci tepenného krvácení. Které mne vyděsilo a strkalo do práce se sebou. Začala jsem silně tušit, že musím nahlédnout do vzorců, které mě znovu a znovu dovádějí do těchto problémů.
Metoda Životních map mi začala otvírat oči a pomohla pochopit zapletence z mého dětství, a jak se promítají do současnosti.
Jeden z mých velkých aha momentu, byl například, nahlédnutí do prožitku z mého prenatálního období. Mela jsem v bříšku omotanou pupeční šňůru kolem krku a dusila se. Prožívala jsem bytostně úzkosti. Pochopeni odkud tyto velké emoce jdou a že už je nemusím v přítomnosti žít, mě velice osvobodila.
Po postupném odhození těchto závaží se znatelně vylepšil můj zdravotní stav a vitalita. Samozřejmě se mnohonásobně zlepšil můj vztah s mužem a synem Danielem

Moje obrazy se pročistily, začala jsem používat svěžejší barvy, paniky při malování velice zřídly, místo nich nastoupila hravost. Z toho pramení i téma mých poslední prací, které jsem nazvala: v objetí s dětstvím. Přeji všem pestrou paletu barev do života…Tamara Wortnerová