Svět dětí starších dvanácti let je zcela novým světem. Je velmi odlišný od toho, který vnímali a žili před tím. Metodika Životních map® na to myslí a plně zohledňuje tento důležitý fakt.
Přechodem dvanáctého se velmi zužují možnosti rodiče v přímém vlivu na dítě. Doby, kdy měl rodič 90% kontroly, ale i zodpovědnosti za dítě jsou zde dávno pryč. Poměr se obrací. Dítě postupně přebírá 90% „vlastní moci“ nad svými situacemi, ale zároveň s tím přichází i stejný poměr zodpovědnosti sama za sebe. Jeho svět se stává mnohem více variabilní, má více proměnných, které si řídí samo a za něž má vlastní zodpovědnost. To co jsme nestihli jako rodiče do dvanácti let svého dítěte, už nenapravíme ani silou, ani domlouváním, ani manipulací. Je čas předat jim jejich zodpovědnost a stát se jejich rádci a pomocníky. A to jde nejlépe tím, že jim dáme dobrý příklad a staneme se vzorem, který chtějí následovat, autoritou, jejíž rady si cení a naslouchají ji.
Pokud se tedy v tomto věku dítěte objeví nějaký problém, je velmi vhodné jej řešit pomocí Životní mapy pro školáky nad 12 let®. Tato metodika umí ukázat dítěti skutečný stav věcí, ukázat mu jeho podíl zodpovědnosti a přímo během práce se Životní mapou® měnit jeho postoje a myšlení. Největší podíl práce odvádí tedy dítě ihned na místě samo na sobě a rodič se stává pomocníkem, který mu může pomoci s řešením jeho situace, ne tím, kdo jej řeší zcela za něj.
Životní mapa pro děti nad 12 let®
je vhodná k řešení mnoha obtížných situací, jejichž výčet by byl opravdu rozsáhlý. Z těch těžších případů, které řešíme, jsou to pak například sebepoškozování, nebo velké komunikační nesoulad v rodině.
Každá reakce dítěte má svoji příčinu. Pokud pochopíme tento základní fakt, lehce můžeme využít možnosti Životních map k nalezení a odstranění těchto příčin.
