Období mezi šestým a dvanáctým rokem je obdobím socializace, poznávání

a vrcholí sebe přijetím jako jedince. Velmi často se však stává, že tento proces je nějakým způsobem narušen. Pak je potřebné co nejrychleji zjistit příčinu a pomoci dítěti i rodiči překlenout vzniklý problém. Vzhledem k tomu, že se v tomto období utváří sebe přijetí dítěte, hrajeme zde o čas. Je potřeba reagovat opravdu rychle.

Proč hrajeme o čas?

– Právě dvanáctým rokem, se uzavírá jedna z důležitých kapitol rozvoje dítěte.
– Při včasném neřešení dochází velmi rychle ke ztrátě důvěry v rodičovské vzory.
– V tomto období začíná hledání vzorů. Pokud je nehledá v rodičích, začne je hledat mimo rodinu.
– Do této doby měl rodič ve své „moci“ 50% vlivu na situace dítěte. Dvanáctým rokem se tento poměr významně mění na poměr 10% vlivu rodiče a 90% vlivu dítěte. Co to znamená? Že dítě přebírá 90% zodpovědnosti a rozhodování o vlastním životě. Rodiči zůstává 10%, které by měl využít k ovlivnění dítěte pomocí vlastního příkladu a pozitivního vzoru. Stává se někdy, že rodič si chce i dál udržet původní vliv a pak je dítě vystaveno tlaku, manipulaci nebo i násilí ze strany rodiče, což samozřejmě výrazně zhoršuje stávající situaci.

Neřešením situace si přenese dítě do dospělosti trauma s nepřijetím sebe jako jedince.

Dětská životní mapa®

je zde opravdu velkým pomocníkem.
V čem dále může Dětská životní mapa® pomoci?

– V řešení problémů ve škole nebo rodině.
– V objevení a řešení možných úniků směrem k různým závislostem.
– Tápete-li ve výchově a chcete-li se přesvědčit, zda na dítě nepřenášíte vlastní nezpracovaná traumata.
– Pokud se chystáte v životě ke změně, na kterou chcete dítě připravit (rozvod, stěhování atd.).
– Vidíte, že vaše dítě něco trápí, ale nechce nebo nemůže se vám svěřit.
– Chcete zlepšit vzájemnou komunikaci.
– Chcete porozumět lépe vnitřnímu světu svého dítěte.
– Chcete změnit své postoje a přístup k výchově.

Při práci s odborníkem Životních map® dítě maluje, povídá si a je provázeno procesem, který má svou konkrétní metodiku. V průběhu tohoto procesu vzniká diagnostika s konkrétními výstupy pro rodiče. Dítě celému procesu rozumí, má z něho dobrý pocit a vidí, že mu je dávána plná pozornost v celém průběhu diagnostiky a není opomíjeno ani při výstupu rodiči.